Jak dlouho pracujete pro Siemens Healthcare?
Od roku 2015, kdy byla tato společnost založena. Moje historie práce pro Siemens MED je ale mnohem starší – od roku 1979. Zpočátku jsem pracoval ve společnosti Chirana OTS, která zajišťovala servis pro všechny medicínské zahraniční firmy. Zde jsem začínal se servisem rentgenových přístrojů, obrazových řetězců a prvních výpočetních tomografů značky Siemens, od roku 1987 jsem navíc vykonával servis přístrojů MR. Celkem tedy pro společnost Siemens ve všech jejích podobách pracuji 43 let.
Novodobá historie společnosti Siemens se začala psát 1. ledna 1991, kdy byla založena firma Siemens Medicínská technika ČSFR s. r.o., do které přešel z Chirany OTS servisní tým, který měl přístroje Siemens tehdy v Československu na starost.
Byli jsme tak s kolegou Ing. Krmenčíkem prvními jednateli společnosti Siemens v Československu. V roce 1994 se změnil název firmy na Siemens, s.r.o., a do ní se začaly integrovat další divize, které zde doposud obchodně působily pod hlavičkou podniku zahraničního obchodu Efektim, jako byla energetika, doprava, komunikace a další.
Nelákalo vás být generálním ředitelem celého nově vnikajícího koncernu?
Tuto ambici jsem rozhodně neměl. Do vedení firmy přišli jednatelé z centrály z Mnichova. Vyznal jsem se ve zdravotnickém prostředí a chtěl jsem v něm zůstat. Proto jsem se po vzniku velkého Siemens, s. r. o., stal technickým ředitelem nově vzniklé divize Medicínská technika.
Jaké byly začátky podnikání před příchodem „velkého“ Siemensu?
Nebylo to snadné. Museli jsme vybudovat zcela novou firmu, získat řadu povolení a licencí. Ze společnosti Chirana k nám sice přešli servisní technici, ale další funkce bylo potřeba vytvořit a obsadit vhodnými pracovníky. Také logistika náhradních dílů nebyla tak snadná jako dnes. V počátcích jsme sami pro díly jezdili do německého Erlangenu, dnes využíváme kurýrní služby. I tak to ale bylo obrovské zlepšení a zrychlení proti tomu, jak to fungovalo v Chiraně OTS.
Siemens byl v České republice u většiny historických milníků při zavádění radiologických technologií. První CT, MR, PET a další nové modality, které zde byly instalovány, byly právě značky Siemens. Jak na tato prvenství vzpomínáte?
Těch milníků bylo opravdu hodně a nelze je všechny uvést. První CT bylo firmou Siemens dodáno do Fakultní nemocnice Hradec Králové, přístroj Delta Scan ale nebyl výrobkem Siemens. Moje první nově zaváděná technologie Siemens v Československu byl výpočetní tomograf. V Praze byly v roce 1980 instalovány dva celotělové a jeden hlavový tomograf v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích, ve Fakultní nemocnici na Královských Vinohradech a ve Všeobecné fakultní nemocnici na neurologické klinice. Byl jsem u montáží a měl je jako servisní technik na starosti. To byla tehdy úžasná technologická novinka, která výrazně zlepšila dosavadní diagnostické možnosti.
Z mého pohledu však byl největším technologickým zlepšením tomograf s kontinuální rotací, který přišel o pár let později. Umožnil vznik spirálního CT vyšetření a všech dalších pokroků, ze kterých těžíme dodnes. Do té doby se rentgenka s detektory otáčela z jedné koncové polohy do druhé, zabrzdila a jela zase zpět. Kontinuální rotaci bránil složitý systém navíjených kabelů k rotační části. Když se toto omezení odstranilo, teprve přišla ta pravá technologická revoluce.
Další velký průlom byl posun od jednořezového CT k víceřezovým přístrojům, velkým posunem bylo představení 16řadého přístroje Sensation 16. To přineslo obrovský diagnostický skok v kvalitě vyšetření. Dalším milníkem bylo zavedení technologie Z sharp, tzv. plovoucího ohniska, nebo nástup dvouzdrojových CT přístrojů, které vynikaly časovým rozlišením a rychlostí. Dnes je kvalitativním posunem CT s fotonovým detektorem, které posouvá významně dosažitelné rozlišení a dále snižuje potřebnou dávku záření.
První 16řadý výpočetní tomograf Sensation 16 ve Fakultní nemocnici v Plzni v roce 2002.
Co technologické milníky v dalších modalitách?
Prvá instalace MR zařízení byla v IKEMu v roce 1987 a zde jsem u montáže začal s Ing. Tintěrou sbírat první zkušenosti od továrních techniků pro pozdější práci servisního technika MR. Z mého pohledu bych jako technologický milník zmínil zavedení bezodparové technologie magnetu a zejména MR technologii TIM (Total Imaging Matrix), která umožnila pokrýt pacienta povrchovými cívkami „od hlavy až k patě“ a tyto různě kombinovat do požadovaného vyšetření bez výměny cívek nebo repozice pacienta během vyšetření. V současnosti bych zmínil nový supravodivý magnet 0,55 tesla s 0,7 litru helia a minimální náročností pro instalaci. Určitě si své zákazníky rychle najde.
Také nástup kombinovaných technologií slučujících dvě diagnostické modality, jako je PET/CT nebo SPECT/CT, výrazně posunul možnosti zobrazování. Pro mě je nejdokonalejší hybridní přístroj PET/MR, který kombinuje zobrazování pomocí počítačové emisní tomografie a magnetické rezonance. Na rozdíl od PET/CT, kdy se nejprve provede topogram s CT skenem, určí geometrická informace pro plánování vyšetření a následně provede PET akvizice, PET/MR snímá naproti tomu obě akvizice z obou modalit současně v jednom čase a plánuje se rovněž současně z celotělového MR scanu.
Za zmínku stojí i vývoj ve zpracování dat z jednotlivých modalit od sdílených nebo nezávislých postprocesingových stanic k řešení na bázi klient – server, které přineslo uživatelům mnoho nových možností využití dat a zvýšený komfort práce
Dalo velkou práci přesvědčovat lékaře a instituce o výhodách nových technologií? Jak se prosazují nové technologie na poli neoraném?
Je to mravenčí práce a je to o lidech – jak na straně dodavatele, tak na straně zákazníka. Dnes je to ale díky internetu snazší. Lékaři i technické složky v nemocnicích si informace shánějí i sami. Sledují trendy, jezdí na mezinárodní kongresy, jsou členy různých odborných společností. Mají přehled, co se v oboru děje, a když se objeví nějaká novinka, zajímají se o ni.
„Jsem hrdý na tým, který se nám podařilo v České republice vybudovat,
a na pověst, kterou má Siemens Healthcare u zákazníků.“
Během své kariéry jste měl možnost se zblízka seznámit se všemi hlavními radiologickými diagnostickými metodami. Kterou modalitu máte nejraději?
Můj favorit je výpočetní tomografie. Strávil jsem s touto modalitou většinu své kariéry servisního technika a zblízka zažil všechny hlavní milníky jejího vývoje. Velmi obdivuji i technologii magnetické rezonance, ale ta výpočetní tomografie mi prostě nějak víc přirostla k srdci.
Kolik ministrů zdravotnictví jste zažil?
Hodně, těžko to nyní spočítám. Od prof. MUDr. Prokopce, který byl hodně lidový a kterému jsem ještě jako servisní technik osobně předváděl „vnitřnosti CT přístroje“, bych to odhadl okolo dvacítky. S většinou jsem se potkal ještě dříve, než se stali ministry, protože ministrem se zpravidla stal ředitel FN nebo renomovaný šéf kliniky.
Na co jste ve své kariéře hrdý?
Jsem nejvíce hrdý na tým, který se nám podařilo v České republice vybudovat. Až na pár výjimek všichni obchodníci prošli servisním oddělením a mají praktické zkušenosti s modalitami, které prodávají. Většina zákazníků to pozná a ocení. A hrdý jsem také na pověst, jakou máme u zákazníků. Vždy jsem preferoval slušnost a férové jednání, a to i vůči konkurenci. Myslím, že z dlouhodobého hlediska je to ta nejlepší strategie. V počtu podaných námitek ve výběrových řízeních nebo podání na UHOS jsme se vždy umístili na konci pomyslného startovního pole.
A pyšný jsem ještě na jednu věc a tou je naše spolupráce s Fakultní nemocnicí Plzeň. Když jsme v devadesátých letech začínali, neměli v Plzni od Siemensu skoro nic.
Naše CT bylo při první obnově nahrazeno konkurencí. Dnes je to nemocnice, o které díky naší spolupráci a týmu pana profesora Ferdy ví celý svět. To, že se úspěšně podíleli na vývoji prototypu nového fotonového CT, je katapultovalo do první ligy radiologických výzkumných pracovišť.
Je úžasný pocit vidět českou fakultní nemocnici v jedné řadě s nejvýznamnějšími světovými institucemi, jako je Mayo Clinic, Univerzita Grosshadern, Univerzita Erlangen nebo AKH Vídeň, kde se nové přístroje Siemens převážně testovaly.
Co je podle vašeho názoru největší konkurenční výhoda Siemens Healthcare?
Špičkové přístroje a servis. Myslím, že servisem se od konkurence odlišujeme nejvíc. Náš servisní tým tvoří ti nejlepší odborníci s bohatou erudicí i praxí, na potřeby zákazníků reagujeme pokud možno okamžitě, náhradní díly dovážíme do druhého dne. Zdá se to jako samozřejmost, ale není. A zákazníci tento náš přístup velmi oceňují.
Proč jste se vlastně rozhodl vstoupit do služeb firmy Siemens a vydržel v ní celou svou pracovní kariéru?
Siemens je pro mě v medicínských technologiích špička v oboru. Vedoucí hráč a technologický lídr. Bavilo mě být v takovém týmu. Navíc jsem měl kolem sebe lidi, kteří měli svou práci rádi stejně jako já, a i když jsme součástí nadnárodního koncernu, zde jsme fungovali dlouho jako rodinná firma.
Čemu se teď budete věnovat?
Bez trvalého zaměstnání budu mít spoustu volného času a přemýšlím, jak s ním naložím. Práce mi bude určitě chybět, ale těším se, že budu mít konečně dost času na své koníčky – hlavně na létání. Začal jsem s tím teprve před pár lety, takže jsem stále ještě nadšený nováček. Předtím jsem se ve volném čase věnoval motorkám a hlavně modelářství. Dělal jsem to závodně a věnoval tomu takřka všechen volný čas. Zúčastnil jsem se dvanácti Mistrovství světa a Evropy rádiem řízených rychlostních lodí a získal tři tituly mistra světa. Dvanáct let jsem byl také viceprezidentem světové modelářské organizace NAVIGA se sídlem ve Vídni. Na to velmi rád vzpomínám, třeba budu mít čas rekreačně se k tomu vrátit.
A jak jste se dostal k létání?
Velmi prozaicky. K šedesátinám jsem dostal od kolegů jako dárek pár hodin létání a začal jsem chodit na letiště. Zpočátku jsem si tím nebyl úplně jistý, ale časem mě to chytlo a stal se z toho koníček číslo jedna. Udělal jsem si pilotní průkaz a začal pravidelně létat. Dnes je to má nová vášeň a moc mě mrzí, že jsem s tím nezačal alespoň o deset let dřív.
Velkým koníčkem Vratislava Švorčíka je létání.
