Jak na udržitelnost ve zdravotnickém zařízeníSvětová zdravotnická organizace považuje klimatickou změnu za hlavní hrozbu pro zdravotnictví v našem století. Tento sektor je však za změnu klimatu částečně sám odpovědný.
Téma připravila ředitelka nadace Veronica Helena Továrková.

Studie od Health Care Without Harm z roku 2019 uvádí, že je zdravotnictví celosvětově odpovědné za 4,4 % objemu emisí skleníkových plynů. V České republice tento podíl činí 3,6 % z naší uhlíkové stopy. Co mohou zdravotnické organizace dělat, aby snížily svou ekologickou a uhlíkovou stopu? Kde hledat zdroje a inspiraci?

V Česku zažíváme klimatickou změnu na vlastní kůži již nyní, a to především v podobě výraznějších a delších vln veder. Ta s sebou nesou zvýšená zdravotní rizika a nárůst úmrtí u ohrožených skupin – starších lidí a osob s respiračními a kardiovaskulárními onemocněními. Zvyšuje se také důraz na udržitelnost a snižování emisí; velká soukromá zdravotnická zařízení mohou například brzo spadat mezi společnosti, které musí splnit ESG reporting (environmental-social-governance), kde budou svůj přístup k udržitelnosti muset povinně reportovat. Přehlížet tak otázky udržitelnosti ve zdravotnictví už v současnosti není možné.

udržitelnost 1

Pokud se chceme ve zdravotnickém zařízení zaměřit na snížení dopadu na životní prostředí, na prvním místě budou vždy energie – vytápění, chlazení, větrání, svícení, ohřev i napájení přístrojů a kancelářského provozu. Největší vliv má samozřejmě samotný zdroj energie. Tam, kde je možnost doplnit obnovitelné zdroje nebo na ně přejít, bude snížení uhlíkové stopy výrazné. V posledních dvou letech se u nás i díky dotacím řada nemocnic pouští do budování fotovoltaiky a dalších úsporných opatření, jako jsou zateplení či výměny svítidel za úsporné.

Pokud nemá zdravotnické zařízení vlastního energetického manažera, nebo nemůže využít služeb externího experta (například z krajského úřadu) a velké projekty OZE (obnovitelných zdrojů energií) a úspor pro něj nejsou dosažitelné, může se alespoň zaměřit na úspory v běžném provozu.

Typickým příkladem je přetápění budov, které je navíc problematické i ze zdravotního hlediska (vysušování sliznic a větší náchylnost k respiračním onemocněním). Inspiraci pro úspory a snížení dopadu na životní prostředí lze nalézt i v běžných publikacích pro veřejnost, například v ekologické poradně Ekologického institutu Veronica.

Každé zdravotnické zařízení má i svůj manažerský a administrativní provoz, který se tolik neliší od běžné kanceláře. Velkým potenciálem je zde především odpovědné veřejné zadávání v nákupu (zohlednění kritérií udržitelnosti) a poté až změny v samotném každodenním provozu. Inspiraci pro drobné i větší úpravy poskytne například web zeleneuradovani.cz, kde lze najít i příručky dobré praxe s příklady z obcí a řady institucí.

V Evropě je udržitelnost ve zdravotnictví tématem již několik let. Kam pro inspiraci? Dobrým rozcestníkem je platforma Health Care Without Harm Europe. V rámci této platformy se může každá nemocnice zapojit do sítě Global Green and Healthy Hospitals, která v současnosti sdružuje více než sedmdesát tisíc zařízení. Dalším zdrojem je i Playbook for Hospitals od Health Care Climate Council z USA, kde lze najít konkrétní kroky pro udržitelnost rozdělené podle jednotlivých oblastí.

A jak konkrétně se mění zdravotnictví ve světě na udržitelnější? Britské veřejné zdravotnictví reprezentované NHS má od roku 2022 v zákoně ukotven závazek snižovat uhlíkové emise v souladu s celkovou politikou Velké Británie, tedy dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. Švédům se zase podařilo za posledních patnáct let snížit o polovinu emise z anestezie u oxidu dusného, který je silným skleníkovým plynem, a to využitím speciální dýchací masky a zařízením pro odchyt vypuštěného N2O.

Lze ve zdravotnictví něco změnit jako jednotlivec? Určitě ano. Připojte se k některé z iniciativ, čeká vás vzdělávání, seznámení se s podobně naladěnými lidmi i inspirace příklady z dobré praxe odjinud. U nás je to třeba Doctors for Future, v rámci Evropy pak existuje síť Doctors for Greener Healthcare a Pharmacists for Greener Healthcare. Propojovat a vzdělávat se mohou i zdravotní sestry a bratři a další zdravotnický personál v platformě Nurses Climate Challenge Europe. 

udrzitelnost 2

Jak změřit svůj dopad na klima a planetu a srovnat ji s ostatními?

Dva zavedené koncepty jsou ekologická a uhlíková stopa. Ekologická stopa zahrnuje všechny přírodní zdroje, které vy sami, vaše organizace nebo celé město spotřebuje za rok. Zjednodušeně si ji představte jako tak velkou část plochy země, kterou potřebujete k zajištění svých potřeb. Pro lepší srovnání se pak převádí na plochu celé planety ‒ pokud by všichni měli stejnou ekologickou stopu jako vy, kolik zeměkoulí potřebujeme, abychom takové potřeby zajistili.

V souvislosti s ekologickou stopou se každý rok zveřejňuje i takzvaný “Earth Overshoot Day” - den, kdy lidé vyčerpají přírodní zdroje planety na daný rok, a od tohoto momentu už zjednodušeně řečeno berou ze zásob a na dluh. Tento den zveřejňuje každý rok Global Footprint Network, loni připadl na 2. srpna.

Uhlíková stopa se zaměřuje pouze na emise skleníkových plynů, jejichž nárůst je příčinou klimatické změny. Uhlíková stopa udává, kolik emisí skleníkových plynů bude vypuštěno do atmosféry například při výrobě určitého produktu, při provozu organizace ročně nebo i za celý stát. Měří se v ekvivalentu CO2, protože právě oxid uhličitý je hlavním skleníkovým plynem, jehož nárůst je příčinou změny klimatu. Nejčastěji se setkáte s vyjádřením v tunách případně v kilogramech. Uhlíková stopa nám umožňuje srovnat dopad různých aktivit nebo sektorů na klima a měřit v čase, jak tento dopad roste nebo klesá. Pokud to s udržitelností ve vaší organizaci myslíte vážně, můžete si uhlíkovou stopu nechat změřit a na základě toho navrhnout opatření, jak ji snížit.