prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D. (vlevo) a prof. MUDr. Hynek Mírka, Ph.D. (vpravo)
Kde se screeningové programy už dnes úspěšně aplikují?
Na úvod se hodí říci, že celková koncepce screeningových programů vzniká na úrovni státu. Komise pro screeningové programy dbá na to, aby systém center rovnoměrně pokrýval všechny regiony tak, aby byl dostupný pro všechny občany České republiky.
Screeningové programy využívající zobrazovací metody jsou v současnosti vytvořeny pro karcinom prsu, karcinom plic a karcinom prostaty: Dalo by se říci pro tři P. Ve všech případech se jedná o nádory, které se v populaci často vyskytují a dají se dobře odhalit zobrazovacími metodami i v časném stádiu.
Screening karcinomu prsu je realizován od roku 2003, Program časného záchytu rakoviny plic běží nyní úspěšně již třetím rokem a v letošním roce začíná Program časného záchytu karcinomu prostaty. Shodou okolností máme k dispozici jeden program, který se opírá o skiagrafickou metodu, jeden, opírající se o výpočetní tomografii a jeden postavený na magnetické rezonanci. Snad chybí jen program založený na ultrasonografii, ale i ten se blíží, protože v krátké době, doufáme, že příští rok, bude zahájen Program časné detekce aneurysmatu břišní aorty pomocí ultrasonografie.
Jak se vlastně ke screeningovým programům staví veřejnost?
K mamografickému screeningu se staví dobře, ženy screening přijaly za svůj. U karcinomu plic je zatím jen krátká doba pro hodnocení účasti a u karcinomu prostaty jsme na startovní čáře, či jen krátce za ní na začátku trati.
Jaké úspěchy si doposud mohou screeningové programy připsat?
Hlavním úspěchem je, že se kromě již dlouhodobě používaného programu mamografického screeningu podařilo zařadit další programy do státem organizované prevence nádorových onemocnění. Samozřejmě můžeme mít radost také z případů časně zachycených nádorů, které je možno často kompletně vyléčit.
Například Program časného záchytu rakoviny plic má zatím více než dvě stě pozitivních případů. Vzhledem ke krátké době trvání programu nejsou ještě všechny dořešené. Lze ale přepokládat, že minimálně u poloviny z těchto záchytů bude potvrzený karcinom plic.
Existují nějaké výzvy, které se v rámci programů aktuálně řeší?
Největšími výzvami je vždy získat pro program adekvátní odezvu mezi cílovými zákazníky – tedy klienty, kteří vyšetření podstoupí. Pochopitelně významné je i správné zvolení logistiky vyšetřování na celostátní úrovni a také na úrovni jednotlivých pracovišť. Náročné může být ale i skloubení spolupráce mezi jednotlivými lékařskými odbornostmi.
Pomáhá v rozvoji screeningových programů nějak umělá inteligence?
Ano, umělá inteligence zrychluje a zpřesňuje hodnocení, a také napomáhá k odhalení podezřelého nálezu, ale vlastní zhodnocení je stále nutné provést lékařem.
Od jakého věku je účast ve screeningovém programu doporučena? Liší se to podle konkrétní nemoci?
Ano, doporučení pro účast ve screeningových programech jsou odlišná. U karcinomu prsu jsou programy určeny pro ženy od 45 let věku, v případě karcinomu prostaty doporučujeme screening mezi 50. a 69. rokem včetně. V případech rizikové historie kouření, za kterou považujeme kouření v rozsahu dvaceti takzvaných „balíčkoroků“ (vykouření alespoň jedné krabičky cigaret denně po dobu dvaceti let, dvou krabiček cigaret denně po dobu deseti let, nebo půl krabičky denně po dobu čtyřiceti let apod.), doporučujeme účast na screeningu plicního karcinomu od 55 let do 74 let včetně.
Jak je na tom Česká republika v implementaci screeningových programů?
Vzhledem k státem organizovanému screeningu karcinomu prsu po dobu více než dvaceti let a nově registrovaným dvěma programům pro karcinom plic a karcinom prostaty jsme na špičce evropského pelotonu.
Výskyt a screening onkologických onemocnění v ČR
Incidence, mortalita a prevalence
Zhoubnými nádory u nás podle Ústavu zdravotnických informací každoročně onemocní téměř osmdesát tisíc lidí, tedy zhruba každý osmý člověk z tisíce. Incidence, tedy počet zjištěných novotvarů vykazoval setrvalý růst až do roku 2016, s následnou stagnací a poklesem v covidových letech 2020-2021. Mortalita na zhoubné novotvary, tedy počet zemřelých, stagnuje a zhoubné novotvary jsou, po kardiovaskulárních chorobách, druhou nejčastější příčinou úmrtí v ČR. Dobrou zprávou je, že prevalence, tedy počet žijících osob s onemocněním zhoubnými nádory nebo jeho historií vytrvale roste. Prevalence je mírně vyšší v populaci žen než v populaci mužů, podle dat z roku 2018 zhruba v poměru 0,8:1.
Screeningové programy v ČR
Účelem screeningu, jako metody sekundární prevence, je záchyt onkologických onemocnění v časném, a tedy plně vyléčitelném stádiu. V současné době se v ČR provádí v rámci screeningu nádorových onemocnění několik různých screeningových programů.
Od roku 2003 je v běhu screeningový program karcinomu prsu, od roku 2008 program karcinomu děložního čípku, který byl v roce 2014 rozšířen o adresné zvaní k preventivním prohlídkám a od roku 2009 screening karcinomu tlustého střeva. K těmto programům v roce 2022 přibyl screeningový program včasného záchytu rakoviny plic a v roce letošním pilotní program časného záchytu karcinomu prostaty.
Pokrytí populace screeningem
Pokrytí cílové populace screeningem v posledních letech dosahuje zhruba 59 % u karcinomu prsu, 56 % u karcinomu děložního hrdla a 30 % u karcinomů tlustého střeva a konečníku. Pro zajímavost, za dobu nejdelšího screeningového programu bylo provedeno již více než jedenáct milionů mamografií a zachyceno téměř šedesát dva tisíc nádorů prsu. Podporu všem screeningovým programům v ČR poskytuje v Brně sídlící Národní screeningové centrum, a to v oblastech metodiky, koordinace, analytické a technické podpory.