Karlovarská nemocnice na cestě k proměně ve špičkové pracovištěOnkologická péče byla v Karlovarském kraji dosud trochu opomíjená. Vyspělou diagnostiku museli lékaři zajišťovat pacientům v okolních nemocnicích. Teď se to díky realizaci projektu Generel a evropským dotacím změní, časem by se ze zdejší krajské nemocnice mělo stát vynikající pracoviště srovnatelné s těmi nejlepšími v zemi. O tom, jak toho dosáhnout, jsme si povídali s technickým ředitelem nemocnice Ing. Martinem Čvančarou, MBAa s primářem oddělení nukleární medicíny MUDr. Janem Valešem, MSc.

Když krajská nemocnice plánuje nákup nové výbavy, vždy musí zvažovat celou řadu kritérií – technické, technologické finanční apod. Co hraje nejdůležitější roli pro vaše uvažování? 

MČ: U velkých investic, které se pohybují ve vysokých desítkách či stovkách milionů, je důležitou hodnotou takzvané TCO (Total Cost of Ownership). Ve smyslu HTA (Health Technology Assessment) metody to znamená celkové náklady na vlastnictví a provoz daného vybavení. Nejde jen o kupní cenu, často jsou zapotřebí stavební úpravy, někdy vysoké provozní náklady či cena za finální likvidaci po ukončení životnosti přístroje. Ta většinou dosahuje sedmi až deseti let. Na druhou stranu v kraji žije dvě stě padesát tisíc obyvatel a musíme jim zajistit odpovídající péči. Takže některé typy přístrojů kupujeme bez ohledu na návratnost investic. Naštěstí nám hodně pomáhají evropské fondy například Národní plán obnovy. Bez těchto dotací by to pro nemocnice po celé ČR, včetně té naší, bylo velmi obtížné.

V rámci předchozích velkých investic jste pořídili diagnostický přístroj SPECT/CT Symbia Pro.specta. Jak se jeho instalace promítla do provozu nemocnice a do situace pacientů? Mám na mysli ekonomický i medicínský dopad. 

JV: Spektrum vyšetření se tolik nezměnilo, ale kvalitou je SPECT/CT s hybridní technologií a třiceti dvěma slidy úplně jinde, než přístroj, který jsme používali dřív. Vyšetření je podrobnější a klinický výstup je kvalitativně vyšší díky plnohodnotnému rozlišení. Také se nám zvýšila průchodnost oddělení, protože máme konečně dvě stejné kamery Siemens Healthineers s vyhodnocovacím prostředím SyngoVia. Dřív jsme měli dvě různé kamery, dnes můžeme vyšetření libovolně zaměnit, takže se zlepšila organizace práce. Kardiologická vyšetření se provádějí ve dvou fázích, v zátěži a v klidu. Dřív jsme museli hlídat, aby se stejný pacient vyšetřoval stejnou kamerou, dnes tento problém odpadá.

Teď plánujete pořízení nového PET/CT přístroje. Je to součást zmíněné „povinné“ výbavy, kterou potřebujete kvůli zajištění potřebné péče pro obyvatelstvo v kraji nebo je to zisková investice? 

MČ: V tomto případě obojí. Základem je opět nutnost zajištění péče pro kraj – PET/CT se používá primárně pro kardiologický screening a diagnostiku a také v onkologické medicíně. My budeme jediná nemocnice v kraji, která ho bude mít. Onkologická péče je přitom u nás velký problém, my jsme jen ROC (Regionální onkologické centrum) spolupracující s KOC v Plzni (Komplexní onkologické centrum). Přístroj tedy potřebujeme. Nejde jen o samotný nákup, ta investice je mnohem rozsáhlejší – jde mimo jiné o to, kam přístroj umístit, a to znamená náročné stavební úpravy. Samotný přístroj stojí nějakých šedesát pět až sedmdesát pět milionů korun, stavební úpravy zhruba čtyřicet pět milionů korun. Zároveň ale dopředu víme, že si na sebe PET/CT vydělá, je to mimořádně efektivní součást výbavy.

Do jaké míry změní přístroj možnosti a komfort pacientů? 

JV: Ta změna je poměrně zásadní – je třeba si uvědomit, že se většinou jedná o vážně nemocné pacienty, pro které může být cestování do Plzně či Ústí nad Labem problém. V současné době navíc činí objednací doba na diagnostiku až dva měsíce, což ke komfortu rovněž nepřispívá. I tahle lhůta se po zakoupení PET/CT asi celkem výrazně zkrátí.

Jsou na pořízení PET/CT navázané i další plány vašeho rozvoje? Co dalšího byste si chtěli pořídit nebo vybudovat?  

MČ: Z Národního plánu obnovy máme dvě stě čtyřicet   milionů korun. Z nich chceme pořídit nejen PET/CT, ale i další výbavu pro onkologickou péči. Konkrétně chceme zrekonstruovat lůžkové oddělení v Chebu, které spadá rovněž pod nás a koupit do něj lineární urychlovač a plánovací CT. A jakmile se dokončí zmíněný projekt Generel, chceme kompletní onkologickou péči z Chebu přenést sem do Nemocnice Karlovy Vary.

Projekt Generel je pro nás alfou a omegou celého rozvoje v poskytování zdravotní péče v Karlovarském kraji. Jde o projekt rekonstrukce a modernizace krajské nemocnice ve dvou etapách. V nové budově budou angiografické linky pro Kardiocentrum, lineární urychlovače pro onkologii, PET/CT, kompletně nové pracoviště gastroenterologie včetně nového pracoviště ERCP a v neposlední řadě nová lůžková oddělení od chirurgie, traumatologie, spánkové laboratoře až po rozšíření interních oborů. Zároveň budujeme důležitou podzemní infrastrukturu pro přecházení mezi pavilony a pro zásobování jednotlivých oddělení prádlem a jídlem. Cílem je, aby se pacienti i personál mohli po celé nemocnici pohybovat takzvaně „suchou nohou“. V Chebu pak ponecháme jen ambulantní onkologickou péči – podávání cytostatik nebo biologické léčby a podobné úkony. Veškerá lůžková péče se přesune sem.

Navíc počítáme s tím, že v nové budově budou pacienti hospitalizováni v řádu týdnů, a to na oddělení s onkologickou léčbou. Zdejší pokoje tedy musejí být komfortnější než například ty, na které si jde člověk lehnout při jednodenní hospitalizaci v souvislosti s drobnou operací. Jsou to spíš takové „malé byty“. Celé je to obrovský projekt, ale pokud všechno vyjde a my tomu pevně věříme, tak se z karlovarské nemocnice stane do deseti let krajská nemocnice s velkým „K“ včetně vlastního Komplexního onkologického centra.

Je to hybridní technologie, kterou tvoří dvě samostatná vyšetření – jedním je standardní CT, druhým pozitronová tomografie. Ta ukazuje rozložení metabolismu v těle. Obě vyšetření probíhají současně a dávají dohromady anatomicky zcela přesný obraz pacienta, takzvanoumetabolickou mapu. To se hodí zejména v onkologické diagnostice – nádorové bujení má výrazně vyšší metabolický obrat glukózy než běžná tkáň, což se samozřejmě na mapě okamžitě projeví jako horké ložisko. V hybridním obrazu si to pak složíme a běžné CT nám určí přesnou lokalizaci daného místa.