K čemu nový 1,5T přístroj ve vaší nemocnici využijete?
Potřebujeme ho, aby byl schopný velmi kvalitně a rychle vyšetřit co nejširší spektrum neurologických a ortopedických pacientů. V regionu máme ještě vynikající onkologii a chirurgii, takže naše vyšetření budou směřovat i tímto směrem. Určitě budeme řešit vyšetření jater, břicha, MRCP i slinivky a máme náznaky, že bude velký zájem o magnetické vyšetření prostaty. Doufám, že zbyde prostor na moje oblíbené vyšetření muskuloskeletálního systému. Očekávám, že zvládneme dvanáct až osmnáct pacientů denně, ale přesné číslo budeme mít až tak po roce provozu.
Předpokládám, že většinu těch vyšetření jste potřebovali i dříve, jak jste to řešili?
Dřív jsme posílali pacienty do okolních nemocnic – Kyjova, Břeclavi nebo do Brna. Měli jsme ale dvě skupiny pacientů, které se k vyšetření nedostaly. Byli to na jedné straně mladí aktivní sportovci, kteří jsou mimořádně pracovně vytížení a na druhé straně to byl problém pro seniory a těžce se pohybující osoby, pro které byla překážka cestovat daleko na kliniku. Takže mě těší, že i tyto skupiny budeme moct vyšetřit v naší nemocnici. Všichni pacienti budou těžit z rychlejší a cílenější zdravotní péče.
Nemocnice, které pořídí nové přístroje, většinou bojují s nedostatkem kvalifikovaného personálu. Jak jste na tom vy?
Naše personální situace je nyní vcelku stabilizovaná. Ale přiznávám, že se nám nepodařilo získat tolik nových lékařů, kolik jsme doufali, takže ve střednědobém horizontu bychom mohli narazit na nějaký limit. My ale nemůžeme rezignovat na ostatní zobrazovací metody, pro nemocnici je zásadní mít dostupné nejen MRI, ale i CT nebo sono.
„Výhodou umělé inteligence je, že po jednorázové prvotní investici pracuje zadarmo, dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu, nechce dovolenou ani zvýšení platu.“
Nepomůže v tomto směru umělá inteligence, kterou jsou všechny nové přístroje vybaveny?
Já se nasazením umělé inteligence v radiologii zabývám delší dobu a první algoritmy jsem viděl v roce 2012. Už tehdy se říkalo, že do dvou let umělá inteligence úplně odstaví radiology z oboru. To se zatím nestalo, umělá inteligence stále není dokonalá a není schopna plně nahradit kvalifikovaný personál.
Velkou výhodou umělé inteligence je, že za jednorázovou prvotní investici pracuje pak už zadarmo, dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu, nechce dovolenou ani zvýšení platu. Popisy snímků, které umělá inteligence vytváří, ještě nedosahují takové kvality, abychom mohli zrušit radiologické asistenty nebo dokonce radiology. Ale rozhodně jim hodně pomáhá.
Přesto je technologický pokrok obrovský. Dá se vůbec ještě něco zlepšit, nebo už máte jako lékaři všechno, co potřebujete?
Pokud se nebudeme bavit o nějakých vysoce specializovaných vyšetřeních, tak úroveň diagnostiky nám plně dostačuje. Spíše potřebujeme dostatek času, a to znamená víc personálu – radiologů, laborantů. Role radiologa by se měla posunout zpasivního diagnostika, který udělá, co mu někdo jiný řekne, na aktivnějšího člena diagnosticko-terapeutického týmu, který více zasahuje do toho diagnosticko-léčebného algoritmu, navrhuje optimální řešení. Někdy totiž třeba dobře udělaný sonograf nebo CT ve správný čas může být pro vyléčení pacienta přínosnější než MRI.
Řada nemocnic teď díky dotacím z fondu REACT-EU pořídila nové přístroje. Co to udělá se zdravotním stavem české populace?
Já si myslím, že už za krátkou dobu uvidíme zkvalitnění zobrazovací diagnostiky napříč celým Českem, protože přístrojů všeho druhu bylo pořízeno opravdu hodně. Jestli se to projeví třeba i ve snížení úmrtnosti, to už je spíš otázka na kolegy kliniky. Posledních pět až osm let je diagnostika už na takové úrovni, že dokážeme zachytit spoustu věcí, ale klinické obory ne vždy dokáží tyto nálezy vyřešit. Čili je v dikci onkologů, chirurgů a dalších, jak se dokážou v těch nálezech zorientovat a co všechno zvládnou vyléčit. Ale konkrétně úmrtnost na karcinom prostaty, o kterém jsem mluvil dříve, se určitě sníží. Protože když právě tento problém zachytíme včas, a to díky novým přístrojům dokážeme, tak to není až tak fatální onemocnění.
Pavilon zobrazovacích metod v Hodoníně
Nemocnice TGM Hodonín vybudovala v rekordním čase nový pavilon zobrazovacích metod. Na financování výstavby se podíleli, jak zřizovatel Jihomoravský kraj, tak vlastními zdroji sama nemocnice. Z dotace REACT-EU byla pořízena 1,5T magnetická rezonance Siemens Healthineers Magnetom Sola. „Magnetom Sola je srovnatelný s konfigurací, kterou disponují fakultní nemocnice,“ gratuloval při slavnostním otevření Karel Kopejtko, finanční ředitel Siemens Healthineers. „Je vybaven špičkovou umělou inteligencí, která zkrátí dobu vyšetření a umožní tak obsloužit více pacientů.“ Do pavilonu postupně přibývají další přístroje: Nový skiaskop Siemens Healthineers Luminos Lotus Max, nové CT a starší skiagraf, který se přesune z jiných prostor nemocnice.