Ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR
Byl jste se podívat ve Forchheimu a Erlangenu. V první z lokalit má Siemens Healthineers továrnu na krystaly do fotonových CT přístrojů, ve druhé mázážitkové a inovační centrum. Co vás nejvíce zaujalo?
Návštěva ve Forchheimu a Erlangenu pro mě byla velmi inspirativní a přínosná. Siemens Healthineers představuje jeden z předních příkladů inovativních přístupů a technologických pokroků v oblasti zdravotnictví. To, že jsou přístroje vyráběny individuálně na míru a „ručně“ týmem odborníků od prvního šroubku po konečnou instalaci, je známka skutečně špičkové kvality a preciznosti.Nejvíce mě zaujala pokročilá technologie výroby krystalů pro fotonové CT skenery. Tato technologie posunula zobrazovací metody a je dobře, že se výrobu krystalů podařilo přesunout do Evropy.
Nesmírně zajímavé je také nasazení umělé inteligence do přístrojů MR a CT. Toto může znamenat další zásadní pokrok v diagnostice. Samozřejmě snižování dávky záření a to, že se dávka u CT hrudníku pomalu blíží dávce u sumačního snímku hrudníku: To je něco, čemu stále nemohu uvěřit.
Diskuse se při vaší návštěvě vedly i na téma udržitelnosti ve zdravotnictví. Jak toto téma vnímáte jako ministr a jak jako lékař?
Udržitelnost vnímám jako schopnost našeho systému poskytovat kvalitní péči dlouhodobě, aniž by se vyčerpávaly zdroje nebo zhoršovala kvalita služeb. To znamená efektivní řízení zdrojů, optimalizaci procesů a investice do preventivní péče, která může snížit zátěž na zdravotní systém v budoucnosti. Zásadní bude rychlý pokrok v elektronizaci zdravotnictví, samozřejmě nasazení umělé inteligence a využití telemedicíny. I tak je udržitelnost zdravotnictví v Evropě tak, jak ji známe, zásadní téma k diskusi ministrů zdravotnictví v posledních třech letech a lhal bych, kdybych tvrdil, že existuje shoda na řešení.
Zdravotní péče musí být nejen účinná, ale také dlouhodobě přínosná pro pacienty a měla by zohledňovat jejich celkový zdravotní stav a kvalitu života. Nesmí se ale zapomínat na ekonomickou efektivitu péče. Samozřejmě klíčová je prevence a screeningové programy. Pro svoje zdraví může udělat každý z nás daleko více než jakýkoliv doktor. Proto je nutné podporovat a plánovat dlouhodobé strategie prevence u nejzávažnějších onemocnění. Tedy kardiovaskulárních, onkologických a neurologických. A opět se ukazuje, že bez společného řešení v celé Evropské unii je toto velmi komplikované.
Důležité je také vzdělávání a motivace zdravotnického personálu, aby byl schopen poskytovat péči, která je jak odborně na vysoké úrovni, tak i šetrná k našim zdrojům. Udržitelnost tedy vidím jako klíč k zajištění kvalitního zdravotnictví pro současné i budoucí generace. V neposlední řadě je zásadním faktem stárnutí populace v Evropské unii, a to tempem rychlejším než byla prognóza před patnácti lety.
„Musíme investovat do vzdělávání zdravotníků, aby odpovídalo potřebám našeho zdravotního systému.“
Evropské státy bojují s nedostatkem lékařů a zdravotnického personálu. Jaká se podle vás nabízí řešení?
Nedostatek lékařů a zdravotnického personálu je celoevropský problém a opět je to jedno ze zásadních témat při každém jednání ministrů zdravotnictví Evropské unie. K řešení této situace je třeba přistoupit komplexně a opustit zažitá paradigmata.
Je otázka, zda je udržitelný systém, kdy mladý člověk studuje čtyři roky střední školu pak šest let lékařskou fakultu a nakonec se čtyři až pět let (v řadě zemí Evropské unie ale i déle) připravuje na atestaci. Lékař může samostatně pracovat až po atestaci, tedy ve věku dvacet osm až třicet let. To je vzhledem k feminizaci zdravotnictví opravdu velký problém. Další potíž je fragmentace medicíny a vznik stále nových oborů a subspecializací.
V každém případě ale musíme investovat do vzdělávání zdravotníků, aby odpovídalo potřebám našeho zdravotního systému. Musíme pracovat na udržení současných pracovníků, protože jen tak můžeme zajistit dlouhodobě stabilní a kvalitní zdravotní péči pro naše občany. V tomto směru spolupracuji i s ministerstvem školství.
Řada mých kolegů v Evropské unii zastává názor, že musíme více otevřít dveře zdravotníkům mimo Evropskou unii tak, aby mohli v Evropské unii jako zdravotníci pracovat. Prostě personální krize zdravotnictví je realita a řešení není rozhodně snadné. Týká se lékařů, zdravotních sester, radiologických asistentů, prostě všech zdravotníků.
Česko je na špici co se týče screeningových programů. Čím si úspěch vysvětlujete a chystá se do budoucna další posílení těchto programů?
V České republice těžíme z dlouhodobých zkušeností s praktickým prováděním screeningových programů, ale i s jejich sledováním a vyhodnocováním na celonárodní úrovni. Program screeningu karcinomu prsu, který je v České republice zaveden od roku 2002, byl již od začátku díky odbornému zázemí založen na pečlivém auditu zapojených center s využitím sbíraných dat. Program tak mohl posloužit jako model pro organizaci dalších programů v Česku. V posledních letech bylo díky strategické podpoře těchto programů založeno Národní screeningové centrum Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky, které se systematicky věnuje podpoře screeningových programů. Díky úzké mezinárodní spolupráci také sdílíme zkušenosti s ostatními zeměmi, kromě toho ale patříme k prvním, které na národní úrovni zavádějí pilotní projekty nových screeningových programů – rakoviny plic a prostaty. Strategickým úkolem do dalších let je posílit vstup občanů do screeningových programů. Je to důležité nejen kvůli zlepšení zdraví populace, ale i kvůli ekonomice zdravotní péče. Vždyť efektivní screening kolorektálního karcinomu, který umožní zachytit a odstranit polypy, a tak zabránit vzniku nádoru, vyjde u konkrétního pacienta na desítky tisíc korun. Léčba pokročilého kolorektálního karcinomu u toho stejného pacienta ale stojí více než milion korun.
Jste profesí radiolog. Jak vnímáte budoucnost tohoto oboru? Je a bude radiologie stále atraktivní pro mladé lékaře a lékařky?
Jako radiolog vidím budoucnost našeho oboru velmi optimisticky. Zobrazovací metody hrají klíčovou roli v diagnostice řady onemocnění a moje návštěva u vás mě v tom jen utvrdila. Radiologie se neustále vyvíjí a magnetická rezonance, CT, hybridní metody a ultrazvuk ještě zdaleka neřekly poslední slovo. A to se nebavím o vývoji kontrastních látek a intervenční radiologii. S neustálým vývojem zobrazovacích technologií a zaváděním umělé inteligence se možnosti radiologie stále rozšiřují. Moderní technologie nám umožňují rychleji a přesněji stanovit diagnózy, což přímo ovlivňuje kvalitu péče o pacienty. Ale nesmíme zapomenut, že radiolog pacienty léčí – konec konců jsem také intervenční radiolog. Radiologie bude i nadále atraktivní pro mladé lékaře a lékařky, protože nabízí široké spektrum možností. Pro mě je stále radiologie nejzajímavější obor.
„Nasazení umělé inteligence do přístrojů MR a CT může znamenat další zásadní pokrok v diagnostice.“
Co umělá inteligence a radiologie? Jak proměňuje obor?
Umělá inteligence v radiologii přináší významné změny a posouvá hranice diagnostiky. Zkvalitňuje naši práci. Percepční chyby jsou jeden z největších problémů diagnostiky. Proto je klíčové zavádět druhé čtení a případnou další supervizi. Tady by mohla výrazně pomoci umělá inteligence. Stejně tak ve screeningových programech. Koneckonců software pro zachycení polypů u virtuální kolonoskopie je toho dobrý příkladem. Díky pokročilým algoritmům strojového učení můžeme analyzovat obrovské množství obrazových dat rychleji a s vyšší přesností než dříve. Umělá inteligence pomáhá radiologům odhalovat jemné abnormality, které by mohly být jinak přehlédnuty, a tím zvyšuje efektivitu a spolehlivost diagnostických procesů.
Tím ale nekončí role radiologů. Naopak stejně jako v jiných oborech přináší odborníkům větší možnosti, jak lépe zužitkovat jejich znalosti a zkušenosti. Jejich práci nenahradí, jen ji přenese do jiné úrovně. Věřím, že těm, kteří pochopí její důležitost, významně pomůže. Těžit z toho pak mohou především pacienti. Proto považuji podporu umělé inteligence za důležitou a snažím se, aby byla legislativně v České republice ukotvena a případněi hrazena.
Co vy a lékařská praxe? Máte ještě čas ji vykonávat? Pokud nemáte, chybí vám?
Bohužel ji jako ministr zdravotnictví nemůžu vykonávat. Po skončení své služby se ale ke své práci, které jsem zasvětil celý život, chci rozhodně vrátit. Kolektiv na mé bývalé klinice, sedánky, indikační komise, služby, intervenční výkony a pacienti – to vše mně moc chybí. Popravdě jsem netušil, že jako ministr nesmím pracovat ani o víkendech jako lékař. To bylo asi moje největší zklamání.
Dlouhé roky jste organizoval charitativní běh pro Světlušku. Zapojujete se stále alespoň jako jeden z běžců?
Charitativní běh pro Světlušku jsem dlouhé roky zaštiťoval, protože věřím, že každý z nás může svým dílem přispět k lepšímu životu těch, kteří se potýkají s těžkými životními situacemi. Ale výbor České společnosti intervenční radiologie, jehož jsem byl dlouhá léta členem, organizoval a organizuje také charitativní běhy. Světluška pro mě byla a stále je srdeční záležitost. Charitativní běhy tohoto druhu všeobecně vždycky rád podpořím.
